Sedíme v Taipei na letišti a čekáme na spoj do Frankfurtu. Krásných dlouhých sedmnáct hodin!…
Nenaplníte to jen tím, že se budete procházet po letišti, nahlížet do Duty Free shopů a zejména se kochat mohutnými stroji, přistávajícími, vzlétajícími, či čekajícími na odbavení. To vám vydrží tak na jeden, dva, maximálně tři okruhy po obou terminálech a spojovacích bulvárech. Tudíž pospáváme, čteme, doháníme resty v psaní…
Koukám přitom do fotografií z expedice a mezi nimi nacházím pár zajímavých střípků z míst, která by mě vlastně ani takhle najednou nenapadla. Nicméně ano, Austrálie je s letectvím velice úzce spojena. Na Ipswich Motorway vedle autopůjčovny Thirty, kde se nás pokusili obrat o 4000 AUD, které Franta s nasazením života a Petra coby mluvčího zachránil, mají vystavený malý Learjet, asi jako reklamní poutač…
Možná jako upozornění, že nedaleko odsud nachází se poměrně rozsáhlé městské letiště Archerfield, pronajaté vládou pro provoz malých letadel. Ač v užívání od roku 1927, samozřejmě i toto letiště zažilo svůj největší rozmach za války, kdy odsud operovaly jednotky amerického, australského, holandského východoindického a britského námořního letectva se stroji P-38, P-39, P-40, P-47, P-70, B-25, B-26, B-17, B-18, B-24, A-20 a A-24 proti Japonsku (A to nehovořím o dopravních strojích…). Po válce se opět navrátilo k provozu civilních letounů. V současnosti odsud operuje mimo jiné i letecká záchranná služba a jednotka pro výcvik leteckých kadetů RAAF…
Stejně tak bych si pravděpodobně nevzpomněl na fakt, že hora Mount Tamborine, tyčící se vysoko nad krajinu cca 50km jižně od Brisbane, pokryta hustým deštným pralesem, je rájem plachtařů a paraglidistů. V podstatě něco jako u nás Raná…
Pravda, v době naší návštěvy před několika dny zde pršelo tak hustě, že nebylo vidět ani na úpatí kopce. Přitom za pěkného počasí člověk dohlédne do Brisbane i na Gold Coast. A kam dolétne? Tam, kam ho křídla donesou…
Třetí a pro dnešek poslední střípek z cest zavede nás do vnitrozemí. Ne až doprostřed na vysušený a rozpálený Outback, tak daleko jsme se nedostali. Ale pár desítek kilometrů za Great Dividing Range, jež odděluje pobřežní oblast Austrálie od vnitrozemské. Do městečka Stanthorpe, kde by člověk očekával spíše zlatokopy, hledače drahých kamenů nebo honáky koní a dobytka…
Ve městě funguje poměrně velké muzeum Stanthorpe Heritage Centre, seznamující návštěvníky s historií a lidmi odsud a y okolí. A je jasné, že v dobách válečných i mezi nimi bylo mnoho bojových letců. Tedy i zde v muzeu jsou k nalezení dokumenty, fotografie a různé další memorabilie, připomínající odvahu a činy slavných letců odsud pocházejících…
Mimochodem, přímo nad vchodem visí křídla dvouplošníku Avro 581. V roce 1928 s ním Bert Hinkler přistál v místech, kde se dnes nachází ve Stanthorpe dětské hřiště, po sólovém přeletu z Anglie do Austrálie…
A bylo by toho jistě mnohem více. Však je o Aussies známo, že i ovce shánějí dohromady letadlem či ve vrtulníku. Inu, lucky country…
P. S.: Jo a na letišti v Caboolture mají žlutou Andulu…
