Cirkus odjel. Obecenstvo bylo spokojeno. Program byl dosti pestrý, účinkující nebyli špatní a lvi sežrali krotitele…
(Pierre Clostermann, Velký cirkus)
Je po expedici. Jsme zpátky doma a každý se věnujeme své práci. Doháníme především resty, je jich mnoho. A začínáme bilancovat, jak se to tak dělává při podobných příležitostech. Stihli jsme vše, co jsme chtěli? Povedlo se vše tak, jak bylo potřeba? Odvedli jsme dobře svoji práci, dá-li se to tak nazvat? Splnila naše mise svůj účel?…
Nevím, to ukáže až čas. Navíc nejsme dostatečně objektivní, abychom se k těmto závěrům mohli dobrat sami, to musí zhodnotit jiní…
Sami za sebe však můžeme s čistým srdcem a hlubokým přesvědčením říci, že tuto expedici považujeme za úspěšnou. Uctili jsme, snad důstojně, památku několika československých veteránů RAF, našich leteckých předků. Navíc při té příležitosti navázali pár velice zajímavých kontaktů, jež budeme, doufejme, moci využíti do budoucna…
Setkali jsme se s báječnými lidmi, ať už se jednalo o našince žijící za Velkou louží nebo přímo o Australany. A zažili spolu s nimi nezapomenutelné chvíle. Objevili (případně znovuobjevili…) jsme spoustu krásných míst a dozvěděli se mnohé, co nám prozatím bylo utajeno. Získali jsme cenné zkušenosti…
Snad,… možná,… jsme položili základ i něčemu, co se doufejme podaří rozvíjet a rozvinout, byť to již nezáleží nyní jen na nás, ale na celkové spolupráci mnoha subjektů, které jsou, nebo by mohli být, do úspěšné spolupráce zapojeny…
Dalo by se říci, alespoň z našeho subjektivního náhledu, že jsme velice úspěšně reprezentovali a propagovali jak naše kluby (Milovický i žatecký…), tak samotný Český svaz letectví, Modrokoulí napříč…
A užili jsme si to,… to především…
Děkujeme za podporu všem, kdo nám drželi fingers-crossed a pomáhali, zejména našim nejbližším, pro které to též nebylo jednoduché. Kamarádům v Austrálii, jejichž přátelství a pohostinnost mohli jsme po ty necelé tři týdny cítit na každém kroku (s každým soustem a sklínkou…). Také kamarádům a kolegům z ostatních klubů a sdružení, i Vy jste měli svůj neopomenutelný podíl na této akci…
Největší dík bych si však dovolil zaslat našim hlavním partnerům. Kamarádům z Flying Revue, kteří byli a jsou naším reportážním souputníkem. Víťovi Klímkovi a jeho kolegům z Aeroteamu, kteří dodali propagační materiály. A Petře Schamsové a jejím přátelům z armyshopu Armed.cz, u nichž jsme pořídili některé naše vybavení. A všem z milovické Základní školy T. G. Masaryka, dětem i dospělým. I Vy jste byli s námi…
Třešnička na dortu nebude?…
Ale ano, samozřejmě. Již jsem to zmiňoval kdes na začátku všech reportáží. Těsně před odletem dostali jsme takový trochu ztřeštěný nápad. Pokusíme se oslovit všechny posádky strojů, které nás v průběhu expedice povezou. Nevěřili jsme sice, že se to podaří, především kvůli předpisům jednotlivých společností a bezpečnostním opatřením. Nicméně,… POVEDLO SE!!! Tedy na závěr malá rekapitulační fotogalerie (včetně bonusové posádky, která se vracela z Frankfurtu do Prahy stejným letem…). Kolegyně a kolegové na křídlech, bylo nám ctí…
A je to. Omluvte mě. Vypínám počítač a jedu do fitnessu, jsa po těch třech týdnech vykrmen jak prasátko Pepina. Chrocht!…
