Vzápětí po našem příletu do Sydney jsme měli schůzku se Šárkou, pracovnicí sydneyského rádia SBS, které vysílá i v českém jazyce pro českou komunitu. Přiletěli jsme na její pozvání. Před akcí Czechoslovakian Heroes Tribute 2019 dávalo rádio SBS několikrát upoutávku na naší vzpomínkovou akci na československé letce RAF v Austrálii a na Novém Zélandu. Osobním rozhovorem chtěla v rádiu informovat české a slovenské krajany o průběhu celé akce. Dobře připravená Šárka však vytáhla po úvodním rozhovoru další trumf z kapsy. Po informacích z webových stránek klubu Letci Žatec se zeptala na zajímavosti okolo kopání zlata v Austrálii a účasti českých krajanů v komunitě zlatokopů. Následovalo dlouhé povídání o zlatě, jeho způsobech hledání, příbězích vyprávěných zlatokopy po celé Austrálii i závěr celého povídání o mentalitě Čechů na australském kontinentu a jejich stesku po domově.
Když jsme ukončili téměř dvou hodinový rozhovor, přiložil Lukáš k uchu telefon. „Haló Pepo, jsi ještě v Sydney? Jasně, a vy? Taky, a kde přesně? Kousek od Hyde parku. To my taky, ale kde? Pod věží Westfield na King street. Jejda, my taky, to je náhodička. Stojíme před shopem Breitling. Já naproti přes ulici“. Tak to se jen tak nepovede. Pepa Hlava odletěl po akci Czechoslovakian Heroes Tribute do Sydney a odtud, že poletí domů. Jenže my jsme vzápětí dostali pozvání do sydneyského rádia SBS na rozhovor. Po rozhovoru jsme cvičně zkusili, jestli už Pepa odletěl domů, nebo se zdržel. Čistě náhodička, že to bylo před obchodem značky Breitling, který vyrábí hodinky pro piloty. Vzápětí už svižně rázujeme za Pepou, který nám doporučil nocleh v „China Town“ a sportovním tempem nás za sebou vláčel uličkami Sydney.
Křižovatku Market Street a George Street tvoří malé náměstíčko, kterému vévodí Queen Victoria Building, jedno z prestižních nákupních shoping center v centrální části australského Sydney. Nedaleko Queen Victoria Building se krčí katedrála postavená v anglikánském stylu jedněmi z prvních osídlenců Austrálie, někdy v rozmezí jednoho až dvou století „před naším letopočtem“. Vždyť teprve v roce 1782 došlo k osidlování australského kontinentu Pomíky (POME – Prisoners of Mather England – vězni matky Anglie).
St. Andrew´s Cathedral vítá své členy křesťanské církve a také návštěvníky moderním vstupem. A hned za vstupní branou dominuje interiéru znak Royal Australian Air Force. Nad ním tlustá otevřená kniha, ve které je nekonečný seznam jmen, hodnosti a data úmrtí příslušníků válečného australského letectva. Jako vzpomínka na letce, kteří bojovali v řadách RAAF. Něco nezvyklého?… Ne, i u nás v katedrále Svatého Víta je uložena pamětní kniha padlých československých letců. Sedli jsme si a v tichosti poslouchali bohoslužbu, ukončenou nikoli chrámovou hudbou, ale několika hudebníky a zpěváky s kytarou, houslemi a bubny. Pěkné, hudební znalec metalu Lukáš nechtěl z chrámu odejít, dokud nedozněly poslední tóny melodií.
Druhý den pobytu v Sydney jsme se věnovali i jiným „bojovým sportům“ a troše historie. Australian Nationale Maritimar Museum bylo cílem naší výpravy. V dieselelektrické ponorce ze Skotska HMAS Onslow (třída Oberon) jsme nabíjeli torpéda a na vojenském torpédoborci HMAS Vampire (třída Daring) zaměřovali kulomety. Vše pod shovívavým dozorem zaměstnanců muzea a jenom jako. Na replice námořní lodi Jamese Cooka Endeavour, která doznala poškození na útesech u dnešního Cooktownu, jsme vyzpovídali průvodce, jak že si tenkrát, při objevování kontinentů, na lodi vařili.
A čistě pro zajímavost – Před rozloučením s metropolí Sydney jsme obdivovali architektonický skvost Opera House a vedle stojící Harbour Bridge, v noci osvícenými barevnými světly a projekcemi. Víte, že mohutné nýty, kterými je Harbour Bridge pospojován, byly vyrobeny v ČKD?…
