Opět vás vítám s řádkami o Betě. Děkuji vám za různé připomínky, poznámky, fotky, nápady a upozornění. A hlavně děkuji dalším z vás, kteří se rozhodli nám finančně pomoci. Včera konto Beta opět poletí transparentní účet č. 292704009/030 překonalo hranici 80 000 Kč. Do cíle tedy zbývá už jen necelých 1 120 000 korun.
A též včera jsem navštívil dílnu pana Taxe, kde se Beta rodí. Kostry obou křídel jsou hotovy a příští týden se začne připravovat překližkový potah. O fotky se s vámi podělím. Dnes mám pro vás jednu vzácnou ze samého začátku Bety Honzy Klabana….
Tentokrát to vezmu trochu z jiného konce, nebo začátku ? Mne do Beta Týmu pozval Honza Klaban. Byl to tak trochu můj sen si Betu zalítat. Honzovi jsem za to navždy vděčný. A tak dnes mám pro vás pár řádek, které o Honzovi Klabanovi dal pečlivě dohromady Mirek Khol, Honzův dlouholetý kolega v Leteckém muzeu Kbely.
Jan Klaban se narodil 30. června 1947 v Lysé nad Labem. Již v dětství a raném mládím byl silně ovlivněn otcem a jeho zálibou v leteckých modelech. S jedním s otcových modelů se dokonce dostal na obálku časopisu Letecký modelář. Po ukončení základního školního vzdělání nastoupil v roce 1962 do Odborného učiliště TOS (Továrna na obráběcí stroje) v Čelákovicích. Během učení v TOS absolvoval v letech 1964 až 1966 v Aeroklubu Mladá Boleslav parašutistický výcvik, během něhož vykonal 20 seskoků. Po ukončení odborného učiliště začal pracovat jako nástrojař v podniku KOVONA v Lysé nad Labem, kde pracovali také jeho rodiče.
Krátce poté nastoupil základní vojenskou službu ve škole pro důstojníky v záloze v Kroměříži. Po roce výcviku byl v hodnosti četař absolvent převelen jako velitel čety hloubkového průzkumu do Luštěnic. Základní vojenskou službu ukončil v roce 1968 v hodnosti podporučíka s padesáti seskoky. Po vojně se vrátil do Kovony, odkud v roce 1970 odešel do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu na pozici leteckého mechanika, čímž se naplnil jeho dětský sen.
Ve VZLÚ pracoval patnáct let a rád na toto období vzpomínal. Historkami ze svého působení v této instituci a vzpomínkami na své spolupracovníky nás často bavil při přátelských posezeních. V té době začal létat v Aeroklubu Letňany, zprvu na větroních a později i na motorových letounech. Méně známé je, že Jan Klaban byl také průkopníkem létání na rogalech u nás a jím zhotovený závěsný kluzák je součástí leteckých sbírek VHÚ.
Po odchodu z VZLÚ nastoupil na místo leteckého mechanika – restaurátora u Vojenského historického ústavu v Leteckém muzeu ve Kbelích. Zde se podílel na restaurování mnoha typů letadel jak pro expozici Leteckého muzea, tak i v rámci spolupráce na sbírkách Národního technického muzea. Shodou různých okolností byl tým Leteckého muzea VHÚ, zejména v důsledku reorganizačních a redislokačních změn v Armádě ČR, rozpuštěn a Jan Klaban nalezl práci jako letecký mechanik u Letky oprav letecké techniky v rámci kbelského leteckého útvaru. V letech 2000 až 2003 pracoval u společnosti Letov, aby se v prvním čtvrtletí roku 2003 vrátil na své působiště v Leteckém muzeu.
Společně se svým kolegou Josefem Pšeničkou se věnoval dokončení rekonstrukce Letovu Š-2 pro nově chystanou expozici, která byla slavnostně zpřístupněna v říjnu 2003, aby za ní o rok později získal VHÚ ocenění Gloria Musealis. Maximální úsilí pak nasměroval na pokračování prací na dokončení létající repliky turistického letounu Beneš Mráz Be-50 Beta Minor, kterou započal již v době svého prvního působení v Leteckém muzeu. „Betu“ ve spolupráci se svými kolegy a přáteli po dlouhých pětadvaceti letech dokončil a po úspěšném záletu ji 19. června 2015 pokřtil. Letadlu však osud nedopřál dlouhého života, neboť při letecké nehodě ve Strunkovicích v srpnu 2018 bylo téměř zničeno, ba co víc zahynul při tom dlouholetý kamarád Bohumil Rosička. Jan Klaban se však nevzdal a další svoje úsilí soustředil na znovuzrození této letecké legendy. Jejího vzkříšení se však nedočkal a zemřel 4. března 2020 v Praze.
Poslední rozloučení s Janem Klabanem proběhlo 11. března 2020 ve velké obřadní síni krematoria v Praze-Strašnicích za účasti nejenom nejbližších, ale i širokého okruhu přátel z rozvětvené letecké rodiny.
Za celý Beta Team se hluboce kláním Honzově profesionalitě, vytrvalosti, trpělivosti, dovednosti a pečlivosti, s kterou Betu postavil a nadšení, kterým nás všechny kolem sebe nakazil. V létě 2019, rok po nehodě při leteckém dni, jsem Honzovi slíbil, že s Betou pomůžu….
Petr
