Včera cestou z Venkova zastavil jsem se zapálit svíčku na pomníčku por. Ládi Klimka. Sice než jsem došel na místo, byl jsem mokrý durch, anžto lokální mrak a lokální lijavec, navíc cesta skrz promáčený podrost lesní a polní tomu taky dvakráte nepřidala. Les v okolí doznal díky povětrnostním vlivům značných změn. Ale pomníček stojí a je v pořádku. Dle několika starších svíček a suchého kvítí je i navštěvován…
Láďo, zdravíme tam nahoru. Já navíc přidávám i pozdrav a políbení od Tvé životní lásky a mojí klokaní maměnky Dany…
P.S.: Něco málo o pomníčku, Láďovi, ale hlavně o setkáních s Danou naleznete v příštím Flying Revue…
