… aneb Den otevřeného Hurricanu…
Je to ode mě trošku nespravedlivé, nepopírám. Na Točné je samozřejmě spousta leteckých skvostů. Nicméně, a o tom nikdo nemůže pochybovat, tentokrát tam všichni šli jen kvůli tomu jednomu…
Není to tak dávno, co vlny leteckého nebe rozvířila jako blesk z čistého nebe zpráva, že hangár na Točné obohatí skutečný unikát – stíhací Hawker Hurricane Mk.IV (KZ321, OO-HUR). Skutečný létající tank. V kanónové verzi a navíc, což je z našeho pohledu to nejzajímavější a nejdůležitější, v kamufláži a imatrikulaci letounu, na kterém za války létalo československé stíhací eso Karel Kuttelwascher…
Bylo jen otázkou času, kdy se bude moci veřejně představit…
Maličko odbočím a přidám pár informací o konkrétním letounu (vycucnuto z webu letiště Točná…):
Tento konkrétní kus byl vyroben společností Hawker Aircraft Ltd ve slavné továrně Kingston-upon-Thames v době mezi 20. listopadem 1942 a 19. dubnem 1943. Byl vyroben jako součást osmé výrobní série 1 200 letounů, objednáno Ministerstvem letectví pod číslem objednávky 62305/39/C části 1 až 6, byly dokončeny jako tropické verze. Po vyrobení a uložení ve skladu, byl tento kus zařazen do služby RAF’s No 6 Sqn v italském Grottaglie. Letka byla přesunuta do Balkan Air Force o čtyři měsíce později na místo Canne v Řecku. Provozován byl v různých detašovaných oddílech v Řecku, Itálii a Jugoslávii. Celá letka 6 byla nakonec přesunuta 9. dubna do Prkosu, opět v Jugoslávii. Na tomto místě zůstala až do Dne vítězství…
Po válce byla jednotka přesunuta do Palestiny a Nikósie. 15. ledna 1947 byly letouny Hurricane pro svou zastaralost nahrazeny typy Tempest F.VI. Takřka vrak, poznamenaný zubem času, byl letoun objeven v kibucu v izraelském městě Jaffa společností Doug Arnold’s Warbirds of GB Ltd. v roce 1983. Po návratu do Velké Británie v roce 1983 zůstal stíhací letoun uskladněn nejprve v Blackbushi a poté v Biggin Hillu, dokud jej v roce 1991 nezískala The Fighter Collection…
Hurricane byl převezen do Duxfordu a nakonec byl počátkem roku 2001 předán společnosti Hawker Restorations Ltd. se sídlem v Suffolku k přestavbě do letuschopného stavu. Rozsáhlá renovace uvedla letoun do stavu „zero hour“, přičemž byly použity jak původní, tak renovované a případně repasované komponenty. Letoun následně létal u The Fighter Collection v Duxfordu ve Velké Británii pod civilní registrací G-HURY. V březnu 2006 jej získala společnost Heritage Wings of Canada. KZ321 je posledním existujícím Hurricanem Mk. IV…
Na vůbec historicky první Den otevřených dveří na Točné jsme se proto vypravili s velkým nadšením. Natěšeni vlastně nejen na to, že uvidíme zblízka a ve vzduchu tuto legendu, navíc v den výročí začátku slavné Bitvy o Británii. Ale také na to, že se konečně po letech zase budeme moci sejít s mnoha kamarády mezi letadly a užít si to, než zase ministr zpěvu, zdraví a píchání a ta banda zaprodanců vymyslí a uvedou do provozu nějaký další z mnoha plánovaných lokdaunů (hezké typicky české slovo, v podstatě jen jiný výraz pro stanné právo)…
Procházejíc branou kolem mohutné zelené Anduly nemohl jsem si nevšimnout množství příznivců letectví. Paráda! Aspoň tady je svět ještě normální. Nemohl jsem přehlédnou i spoustu známých tváří, kamarádek a kamarádů, s nimiž jsem za dlouhá léta strávil mnoho úžasných chvil na leteckých akcích po celé republice. Holky a kluci od RAFáků, fotografové, duše letecké. Simča, Maruška, Joe, Saša, Dan, Burák…
Však jsme si také do sytosti popovídali. A navíc z toho byla i knížka od Dana i s osobním věnováním. Díky moc, parde…
Hvězdou dne byl samozřejmě Hurricane, jak jinak. Nic na tom, že hangáru dominuje naleštěná Electra Tomáše Bati, Sokol, Waco, Stearman, B.H. Jednička i Pětka a další. Prostě Kutův Hurricane (v denní kamufláži, tedy ještě ne slavný Night Reaper…) je ikona. Krátce po druhé odpolední zabzučel startér a s blafnutím bílého kouře a zaštěkáním motoru roztočila se vrtule. Nahrbený tahoun Bitvy o Británii a bojovník na všech světových válčištích přejel rozvážně na dráhu a pak za mohutného řevu motoru vznesl se do oblak. Sledovat pak tento nádherný stroj v nízkých průletech nad dráhou, to byla hotová báseň. Ještě, kdyby tak mohly zaburácet ty čtyři kanóny na křídlech!…
Musel jsem se pak odebrat zase do velkoměsta, práce volala. Nevadilo mi to, oso stejně nic dalšího ze skvostů z hangáru nelétalo. Odcházel jsem sice upečený a ospalý, ale s úžasným zážitkem. Už se nemohu dočkat, až se Hurricane z Točné naplno předvede na nějakém leteckém dnu, ideálně ve společnosti Spitfiru a dalších druhoválečných ořů. To pak teprve bude svátek letectví!…
