Zdravím všechny přátele letectví a Bety.
Několik let létám a k tomu asistuji Jardovi Anýžovi při opravách a údržbě muzejního letounu Zlín 126 OK-HLJ. Poslední dobou jsem se podílel na obnově ARC (osvědčení o letové způsobilosti) a terapii několika neduhů této dámy v letech. A tak můj čas občas dělím mezi Betu a tuto krásnou červenobílou stopětku OK-HLJ. Pochopitelně Beta má skoro 100% prioritu.
Z letounu Zbynka Fleka fotil Petr Kolmann pohodovou skupinu Bety pilotované Bohoušem Rosičkou a C 105 s mou maličkostí.
Na staveništi se dějí věci. Jak jsem se zmínil posledně, zkušebně a nakrátko byla křídla spojena s trupem. Všechny čepy krásně pasovaly. Kluci bohužel zapomenuli tuto událost fotograficky zdokumentovat a já tou dobou baštil ATB a nemohl jsem se zúčastnit a fotit. A tak si musíme počkat na příště. Ale zajel jsem tam v úterý a obdivoval jsem skoro hotové nosníky stabilizátoru vodorovných ocasních ploch.
Po kontrole geometrie a lícování závěsů centroplánu a křídel byly hlavní a pomocný nosník centroplánu vlepeny do trupu.
Práce na motoru úspěšně pokračují. Kluzná ložiska klikové hřídele po úpravě/opravě prošla konečnou kontrolou a hřídel byla uložena v bloku. Komponenty motoru jako čerpadla a náhony jsou nyní ve fázi dekarbonizce, následné kontroly a případné výměny. Karburátor je v zlatých českých ručičkách Jardy Anýže. Jednám s SPD Kroměříž posunout termín dodání magnet LUN 2225 o měsíc dříve.
Sbírka finančních prostředků pomalu roste a můj plán dosáhnout letos půl milionu vypadá stále reálně. Covid, tak jako vše a všude ovlivňuje nejen harmonogram našeho projektu, ale i ve velké míře i sponzorování jak jednotlivci, tak i podniky a institucemi.
Proto upřímně děkujeme novým dárcům: Jiří Hodan, Jaroslav Žižka, Milan Legít, Pavel Matoušek, Karel Chlada, Jan Krchňáček a Ladislav Farták a řadě sponzorských stálic: Radka Máchová, Otakar Jirků, Martin Vinter, Josef Říha a snad největší fanda Bety Zdeněk Procházka. K dnešnímu dni má Beta na kontě 454 197,74 CZK.
Betu v posledním čísle opět propagoval časopis Flying Revue. V Leteckém muzeu Kbely jsem rozmístil 4 velké poutače, 2 jsou v Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, Pytlák Říha zajistil transport jednoho stojanu s poutačem do leteckého muzea ve Vyškově a rozměrově menší mi pomáhají rozšířit do regionálních leteckých muzeí kluci z Českého svazu letectví. Všem za Beta tým děkuji.
Dnes se opět vracím k úžasnému článku Bohouše Rosičky z roku 2015 o návratu Bety do povětří.
11. října 2007 „roll out“ z malé dílny u hangáru č. 17. Srpen 2008 – dokončení vztlakových klapek. Červenec 2009 – dokončení kompletní kapotáže motoru a „kalhot“ hlavního podvozku. Prosinec 2009 – kompletně dokončena obě křídla. Únor 2010 – potažení překližky tkaninou Ceconite. Leden 2011 – v lakovně, nastříkání letounu. 26. dubna 2011 – navěšení motoru na lože, 30. září – první nahození a motorová zkouška. Říjen 2012 – montáž radiostanice, odpovídače a ELT. Březen 2013 – konečné sestavení letounu, vážení. To tedy byl pro představu, heslovitě a velestručně průběh stavby, vraťme se ale o dvacet let zpátky.
Není možné podrobně zde vyjmenovat všechny, kteří Honzovi se stavbou Bety pomohli. Nelze nezmínit neskutečné množství práce na zásadních konstrukčních dílech Be 50, které z kamarádství k Honzovi uskutečnil letecký mechanik továrny Aero Vodochody, Pan řemeslník Vladimír Danda. Jsou to díly, výrobně a hlavně finančně nejnáročnější, protože zadat je tehdy (nedej Bože dnes) oficiálně nějaké firmě, skončilo by vše hned při cenové kalkulaci první objednávky. Nehledě k minimální záruce kvality provedení. Spolu s kolegou Miloslavem Haškem vyrobili v továrně Aero prakticky všechny pevnostně náročné kovové díly letounu a převažující část i podle původní výkresové dokumentace továrny Beneš – Mráz. Dokonce i tak důležité díly, jako jsou podvozkové nohy a vidlice. V dokumentaci o stavbě Bety je uschován dopis z 15. července 1996 s adresou „Pan Jan Klaban, Museum letectví a kosmonautiky“, s následujícím textem: „V závodě Aero Vodochody byly zhotoveny na sportovní letadlo BETA 50 dle původní výkresové dokumentace fy. Beneš – Mráz Choceň díly, které konstruoval pan Zdeněk Rublič: 2 ks podvozkových nohou, 2 ks podvozkových vidlic. Na výrobu byl použit materiál 15130 (L-CM 3). Zámečnické práce: Vladimír Danda, Miloslav Hašek. Svářeči: Jaroslav Pupík, Karel Hojka (u všech jmen vlastnoruční podpisy a firemní razítka technické kontroly). Díly byly po svaření žíhány a po přerovnání kaleny. Byla provedena kontrola tvrdosti a kontrola defektoskopie. Zkouška tvrdosti dle ČSN ISO 6507-1. Zkouška el. mag. dle ČSN 015015.“ Následují dvě razítka výstupní kontroly a dva nečitelné podpisy. To však zdaleka nebylo všechno, co zejména Vladimír Danda pro Betu vyrobil. Ing. Jan Szabó, letecký konstruktér rovněž z Vodochod, pevnostně spočítal a nakreslil závěsy motorového lože a „Vládík“ je precizně vyrobil a zařídil i další předepsané výrobní operace a kontrolu. Podobně za ochotné pomoci kolegů vyrobil i závěsy křídel, kompletní soustavu řízení letounu a všechny menší pevnostní díly, jako např. uchycení pilotních sedadel. Ty upravil z originálních kusů z typu Z-126 Trener. Také konstrukčně spočítal, nakreslil a mistrovsky zhotovil všechny nádrže Bety – dvě hlavní palivové do centroplánu, spádovou a spojovací. Vše „za hubičku“, přesto však na výsost profesionálně a v nadprůměrné kvalitě.
Občas nastanou v běžném životě naprosto nečekané situace, většinou v době, kdy je nejméně potřebujete. Na přelomu ledna a února 2001 se Honzovi přihodilo něco, že by to nevymyslel ani scénárista Jurského parku. Jednoho čtvrtečního podvečera jsme seděli na pravidelném týdenním pivu letňanských aviatiků a přicházejícího Honzu jsme málem nepoznali. Silně zarudlý obličej měl opuchlý natolik, že úzkými čárkami místo očí sotva viděl na cestu. Někdo nadhodil, že s Číňanem u stolu sedět nebude, na vtípky ale zdaleka neměl náladu. Záhy jsme se dozvěděli, co se mu přihodilo – z ničehonic začal být alergický na lepidlo Epoxy 1200, kterým už deset let konstrukci Bety lepil. Byla to docela šlamastyka, v prvních týdnech nevěděl, jak ho plnohodnotně nahradit. Opět ale poradil Ing. Vladimír Příhoda z ÚCL, který mu doporučil dvousložkové lepidlo Aerodux 185. Potíž byla v tom, že se dalo koupit pouze v Německu (tehdy cca 50 DM za půl kg). S tím pomohl kolega „Oťas“ Josefčák, dlouhá léta žijící v bavorském Bayreuthu, který vše objednal a Honzovi vícekrát přivezl.
Pokračování příště.
Přátelé, děkuji vám za zájem o návrat tohoto historicky cenného letounu do expozičního a letového stavu. Přeji vám pevné zdraví a pokud znáte někoho, kdo ještě o Betě nic neví, tak ji/jeho přemluvte k odběru těchto Zpráv zasláním jejich email adresy na be50beta@seznam.cz a případně přepošlete naši původní informaci o Betě viz. příloha.
Příspěvky lze zasílat na transparentní účet
Číslo: 292704009/0300 vedený u ČSOB
https://www.csob.cz/portal/firmy/bezne-ucty/transparentni-ucty/ucet/-/ta/292704009
Petr Rautner, koordinátor projektu Beta opět poletí
