Expozice Leteckého muzea v Kunovicích se brzo rozšíří o další exponát – sovětský stíhací
letoun MiG-23 MF, který do muzea zapůjčí státní podnik LOM PRAHA. Smlouvu o výpůjčce
13. září přímo v muzeu podepsali ředitel státního podniku Jiří Protiva a ředitel muzea Martin
Hrabec. „Jde o pokračování naší spolupráce, kterou jsme se státním podnikem LOM PRAHA
naplno rozjeli začátkem letošního roku. Je nám velkou ctí, že můžeme spolupracovat s tak
významnou a špičkovou institucí,“ dodal k podpisu smlouvy Hrabec.
Ředitel LOM PRAHA Jiří Protiva k tomu dodává: „Tímto počinem posilujeme spolupráci
s kunovickým leteckým muzeem a já jsem za to velice rád. Nejenže tím zachraňujeme další
bývalý stroj čs. letectva, ale nepochybně tím potěšíme mnohé letecké nadšence vojenské
historie.“
Letoun se v současné době nachází v areálu LOM PRAHA v pražských Malešicích. Nejprve ho
proto budou muset kunovičtí muzejníci demontovat a následně jej bude čekat přeprava do
Kunovic, kde letadlo nejdříve projde nutnými opravami a konzervací a po sestavení bude
vystaveno v řadě s ostatními MiGy. Návštěvníci by se pak měli s letounem poprvé seznámit
příští rok na jaře.
Stroj MiG-23 MF trupového čísla 7184 bude prvním letounem v kunovickém muzeu, který
patří do takzvané třetí generace stíhacích letounů, a zároveň také prvním s měnitelnou
geometrií křídla. „Pro naše muzeum jde o opravdu důležitý stroj. Nejenže díky němu budeme
moci návštěvníkům představit další důležitou leteckou technologii, tedy měnitelnou
geometrii křídla, ale zároveň jde o důležitý typ letounu ve výzbroji někdejšího
československého letectva. Bude u nás navíc reprezentovat žateckou leteckou základnu, kde
letoun sloužil u 11. stíhacího leteckého pluku a odkud zatím žádné letadlo nemáme. Jde tak o
významný přírůstek do naší současné sbírky,“ hodnotí význam letadla pro muzeum Hrabec.
Letoun MiG-23 vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jako nástupce známějšího
MiGu 21. Oproti němu byla „třiadvacítka“ schopna svým radarem zaměřit i cíle proti pozadí
země, případně cíle za hranicí viditelnosti. Nakonec se ale oba typy vyráběly souběžně a
například v českém letectvu byly poslední MiGy 21 vyřazeny dokonce později než jejich
„nástupci“. Důvodem byla náročná údržba a nižší spolehlivost konstrukčně složitého MiGu
23.
Verze MF byla exportní stíhací verze MiGu 23, která byla do Československa dodávána letech
1978–1979. Tyto letouny u nás sloužily v rámci jednotek protivzdušné obrany státu.
Primárně byly sice určeny ke stíhacím úkolům, dokázaly ale útočit i na pozemní cíle. Prakticky
souběžně s verzí MF byly do ČSSR dodávány také útočné MiGy 23 BN a cvičné stroje verze
UB. V osmdesátých letech k nim pak přibyla ještě výkonnější stíhací verze ML. Verze MF ukončila službu u českého letectva v roce 1994, poslední MiGy 23 pak byly v Česku vyřazeny
v roce 1998. Některé armády ve světě (africké země, Kuba, KLDR) je však stále provozují.
Stroj s číslem 7184 byl posledním MiGem 23 verze MF dodaným do Československa. Spolu
s dalšími dvěma stroji přilétl ze SSSR 3. prosince 1979. Během své aktivní kariéry sloužil na
letištích v Bechyni, Českých Budějovicích a v Žatci v rámci 1. a 11. stíhacího leteckého pluku,
které patřily k jednotkám PVOS. K vyřazení letounu pak došlo na konci června roku 1994 a
v majetku LOM Praha s.p. byl od roku 1996.
Text: Lukáš Skládal a Pavel Lang
Foto: archiv Letecké muzeum Kunovice a LOM PRAHA s.p.
