Skrz větve stromů prosvítá slunce, poklid odpoledne protrhne řev motorů stíhaček. Modlitba stoupá k nebesům…
Letošní pietní akt na hřbitově v Litoměřicích byl pro nás prvním, který jsme navštívili v rámci letošní mise s vlčími máky od dětí. Konkrétně v tomto případě od kamarádů z Domova pod lípou na Lipníku. Dostal jsem je před několika dny, stály v pozoru připravené v teple obýváku, aby se dočkaly své chvilky slávy…
Na místo jsme se vydali spolu s kolegy z žateckého spolku. Byl jsem ale asi jediný, kdo netušil, jaká vzácná sestava se na místě sejde ve skutečnosti…
Přijel jsem vlakem o trochu dříve a využil možnosti prohlédnout si krásy podzimních Litoměřic, zejména pak malebného centra. Okolo dvanácté jsem pak již nedočkavě usedl v hospůdce Biskupského pivovaru Sv. Štěpán, kde mělo setkání za necelou hodinu oficiálně začít…
Jaké bylo mé překvapení, když se kolem jedné, těsně po příjezdu žatecké delegace, počaly ve dveřích objevovat uniformy. Ne, nebyli to příslušníci jednotek Městapo, spolu s agilními žalobníčky z obecní hygienické stanice, vyrazivšími na bonzprůzkum pro minysterstvo mastičkářství, nemocí a zpěvu, za účelem nalezení breberky z Berberky. To dorazili modří kamarádi. A v té nejsilnější sestavě! Velitel 21. zTL v Čáslavi spolu s velitelem 221. taktické letky, posádkovým kaplanem a doprovodem, velitel 24. zDL v Praze-Kbelích s doprovodem, posléze přišel i náš hostitel, místostarosta královského města Litoměřice…
Po krátkém uvítání, slavnostním obědě a přesunu na městský hřbitov na úpatí Radobýlu čekala nás milá a čestná povinnost. Nejen připomenout památku všech, kteří již nejsou mezi námi, ale zejména památku národního hrdiny, bývalého příslušníka 312. československé stíhací, 96. a 68. britské noční stíhací peruti RAF, gen. maj. Františka Chábery, litoměřického rodáka…
Bylo nám velkou ctí se tohoto pietního setkání a mše, vedené panem generálním vikářem litoměřické diecéze Mons. Davídkem zúčastnit. Vzpomenout si na ty, kteří již, slovy předsedy ČsSL Václava Vaška, jsou „tam nahoře u nebeskýho báru“. Věnovat tichou modlitbu našim blízkým, kteří nás opustili. Zamyslet se ale také nad tím, jak pokřivené hodnoty dnes svět má a jak mu schází víra a sounáležitost, stmelující lid i národ do jednoho pevného šiku…
Zde, nedaleko Brány Čech byla ta myšlenka o to silnější. Její kouzlo a sílu podpořila navíc dvojice gripenů z hotovostní letky, přilétnuvší na vteřinu přesně v 15:00 a otočivší se k druhému průletu právě nad vrcholky starých hraničních hor nad řekou Labe…
Fotografie z pietního aktu – Pytlák…
Fotografie z pietního aktu – Míra Rychtařík…
Odkaz na článek na webu královského města Litoměřice…
Odkaz na článek v Litoměřickém deníku…
Budu velice rád, dostanu-li i napřesrok možnost se tohoto pietního aktu zúčastnit. Bylo to silné a po duchovní stránce velmi naplňující. Hlavně nadějí a vírou, že se vše dobré jednou navrátí. Anebo, pakliže se tak nestane a přijde doba, kdy je nutné pozdvihnout pomyslný meč, že se zachováme jako pan generál Chábera a jeho bojoví druzi a budeme společně bojovat za naši vlast a národ…
Nikolo, Irenko a děti, moc děkujeme…
