… aneb Zápis mezi světové letecké legendy…
Koukám do křišťálové koule a co nevidím! Dlouhá dráha, azurově modré nebe, sluneční kotouč a malý bílo-modrý letounek svištící těsně nad zemí. Téměř nehlučně. Budoucnost? Ne, realita…
Již jsme si za ta dlouhá léta, co sledujeme a čteme příspěvky na webových stránkách, (a)sociálních sítích i v tištěném časopise, že náš kolega a kamarád Jirka Průša, člen a jedna z hlavních postav Flying Revue, specializuje se především na kousky letecké, nad nimiž mnohdy kroutíme v údivu hlavou. Jedním z mnoha takových kousků,… celého balíku,… je poletování po světových i domácích letištích, a to nejenom za účelem jejich návštěvy, monitoringu, foto a videoreportáže. Především ale za účelem něčeho, co bychom mohli bez jakékoliv polemiky označit za splnění životního, možná dětského snu. Navštívit se svým strojem co nejvíce letišť a přistát na nich…
A vzhledem k tomu, že Jirka je skutečný bojovník, který jde za svými sny, dostalo se nám v úterý 22. 3. 2022 té cti být mezi několika vyvolenými, kteří budou přítomni splnění jedné ze zásadních met tohoto snu. Startu a přistání na v pořadí 1000. letišti!…
Po náročné a poměrně drsné kontrolní proceduře v prostorách letiště Praha-Butylkovo, kde přes ochranku neprošla ni plechovka zlatavého moku, ni nábojnice zavěšené jako přívěšek na klíčích, přejeli jsme busem do malého oploceného prostoru nedaleko dráhy 06/24. Zde po startu a přistání několika dopravních strojů došlo k výše uvedené slavnostní události. Jirka se svým Sharkem zaroloval na dráhu, odstartoval, provedl levý okruh, aby se ve výšce několika málo metrů přehnal nad dráhou. Bylo to schválně, samozřejmě, prohlášení, že napoprvé mu přišla pro přistání příliš dlouhá, jsem si vymyslel a byl to vtip. Po druhém okruhu, kdy jsme jej pečlivě sledovali pomocí aplikace Flightradar24, se snesl níže a téměř vedle nás přistál…
Než doroloval na stojánku, veden „followmákem“, který byl na tu dálku vizuálně skoro větší, přejeli jsme na místo autobusem, bychom mohli nafotit jubilanta i se svým strojem…
A i ten je vlastně takovým rekordmanem, o čemž jsme se později během cca hodinu a půl trvající besedy mohli dozvědět. Jedná se totiž o asi nejrychlejší UL s největším doletem, který je aktuálně provozován. Rekordní rychlost byla naměřena ve výši 300 km/h! Při ekonomickém provozu (250-270 km/h) lze s přídavnou nádrží vydržet ve vzduchu až 15 hodin a doletět 3500 kilometrů!!!
Před pár týdny na stroji tohoto typu obletěla svět teprve devatenáctiletá Zara Rutherford, v současné době se o totéž snaží její bratr. Co je ale nejdůležitější a nejzajímavější, tento stroj je česko-slovenské produkce!!!
V salónku, kde jsme usedli k besedě a prezentaci, došlo zároveň k předání slavnostního cetrifikátu o zápisu do české knihy rekordů. Jsem si jistý, že se o této události a o úspěchu našeho kolegy z Českého svazu letectví dočteme v některém v budoucích čísel Flying Revue. Do té doby Ti, Jirko, přejeme mnoho úspěchů, samá šťastná přistání na některém z dalších cca 45 000 světových letišť, která si zatím nenavštívil. A těšíme se na oslavu 2000!!!
