aneb V ilegalitě vol. 2…
Po včerejším náročném jednání přišla procházka po lesích vhod. Čerstvý vzduch, sluníčko, vůně, ticho… Spousty hub…
Nicméně, aby to nevypadalo, že jsme se šli toliko poflakovat do krásných podzimních lesů, tak ujišťuji, že i ona procházka tak trochu souvisela s víkendovým pobytem „v kobce s hučícími piliňáky“. Totiž, jak vyplynulo z přednášky v podzemí depotu objektu Javor-51, v případě ostrého použití zde uložených jaderných hlavic byly by tyto převezeny do prostoru střelnice u Padrťských rybníků a zde namontovány na nosiče, dorazivší z Rokycan. Odtud by byly smrtící střely posledního soudu,… neb nedělejme si iluze, že by použití jaderných zbraní neznamenalo konec světa,… vypuštěny na své cíle v západní Evropě, aby tuto proměnily v měsíční krajinu…
Navíc se nedaleko olejově modré hladiny Hořejšího Padrťského rybníka nachází nevýrazný zalesněný vršek kóty 719, který však před několika lety vešel v široké povědomí pod jménem Mount Radar. Ano, ano, zde měl stát slavný „Vadav hvězd a pvuhů“, kterak o tom pěli píseň Čágo-bélo-šílenci…
Nebo to byla Vlastička Pavkanová a Jeník Vyčítal?…
Bychom ušetřili pár kilometrů pochodu divokým hustým polesím, přesunuli jsme se automobilní kolonou do vesničky Teslíny a teprve odsud, maskováni za nadšené houbaře, vydali se na průzkum zmíněných lokalit. Maskování se nám velice podařilo, neb jsme se záhy ztratili v lese mezi ostatními funghisběrci…
Dnes by těžko někdo poznal, že kóta 719 byla kdys obehnána neprostupnými zátarasy z žiletkových drátů, nášlapnými minami a snipeshootery ve větví. Že ještě před patnácti lety nenechavci dychtící po infiltraci zakázaného vršku trpěli na hypervitaminózu olovem a bývali inhumováni v mokřadech padrťských…
Než kukačka na teslínském kaštanu zakukala třetí hodinu odpolední, byly všechny koše plné hub. A nastoupila únava, velící přesunout se zpět k vozovému parku a vydat se zpět do penzionu Jaro. Přesně tam, kde se o nás od pátečního večera pečlivě starali a zahrnovali nás jídlem a pitím, co hrdla ráčila. A kde nám nepřišli vyčinit, když jsme v rámci porady a debriefingu byli poněkud hlasitější ještě ve tři hodiny ráno. Inu, takové setkání, to není jen tak. To se musí dojít k patřičným závěrům, vyjádřit vyjádření a stanovit stanoviska…
No ale… I přes tu únavu a nabídku zaslouženého odpočinku došlo i na odpoledně podvečerní procházku po podzimních Baštinách. Protože,… práce nepráce,… nevidět a necítit tu krásu, kterou Matka Příroda rozehrála v podzimních barvách,… to by byl hřích…
