… aneb Třicetiny AČR…
Tak nám armáda slaví třicetiny! Pane jo! Nebudu teda polemizovat nad tím, že a proč je to dneska v podstatě spíš už jen KVHáčko, nechce se mi vztekat. Navíc, ty holky a kluci jsou poslední, kdo by za to moh…
Původně jsem ani neplánoval na Náplavku jet. Měli jsme domluvené jedno důležité setkání, navíc dopoledne ještě vyzvednout zásilku a pak cesta k Nymburku, tam nečekané zdržení… Nicméně jak se začal program postupně obměňovat, přišla improvizace…
Všechno skloubit tak, aby se to povedlo a aspoň na chvilku jsem se mohl podívat…
Sice to nakonec bylo na knop, jak se říká, ale podařilo se!…
Oslava třicetin Armády České republiky přitáhla na oba vltavské břehy tisíce lidí. K vidění byla spousta zajímavostí – ukázky výcviku i techniky, chemici, pyrotechnici, hradní stráž, ženisti, psovodi, bezpilotní prostředky… a spousta dalších věcí. Upřímně, ani jsem to všechno nestíhal a stíhat ani nemohl. Některé ukázky proběhly už dopoledne…
To nejdůležitější (z mého pohledu) mi ale neuniklo. Krátce po druhé hodině odpolední se od severu přihnala kbelská Mi-sedmnáctka a Sokol, aby předvedly výsadek příslušníků 43. brigády z Prostějova na vodní hladinu…
Krátce po průletu od Národního divadla k Vyšehradu snesla se po obrátce Sedmnáctka těsně nad vodní hladinu a ve dvou průletech do obou směrů vyskákali do zčeřené Vltavy záchranáři i výsadkáři v plné zbroji. Zatímco vojáci doplavali postupně k oběma břehům, záchranáři byli posléze vyzvednuti na palubu přilétnuvšího Sokola…
Pro nás o to zajímavější, že se jednalo o posádky, se kterými se už osobně známe…
Musel to být zážitek i pro ně. Tak často se asi nad centrem Prahy neproletí, navíc tak nízko, že si člověk na břehu nemůže nemyslet, jestli se dotknou koly hladiny nebo ne. Viděl jsem i pár záběrů přímo z kokpitu, a to je teprve něco!…
Jen nevím, jestli to byl stejně tak velký zážitek i pro ty kluky v přilbách, maskáčích a kanadách, co se samopaly plavali po hladině…
Nakonec, než jsem se přívozem přepravil na druhý břeh a vydal se splnit další díl dnešního svého programu (návštěvu Dne otevřených dveří v Hellichovce, kam chodí Štěpka do školy…), přišla i třešnička na dortu – setkání s olympioniky z Dukly Evou Adamczykovou, Katkou Razýmovou, Terezkou Beranovou a Michalem Novákem. A krátké popovídání si, pár fotek a tak…
Kamarádi, díky moc a přejeme hodně štěstí…
No a od zítřka nečaruju…
P. S.: Ale jen na chvilku. Holt dovolená…
