Vážení kamarádi, kolegové a přátelé
Už je to 55 let, kdy tehdejší 21. srpen roku 1968 připadl na středu, zatím co letos přímo na pondělí. Co se tehdy stalo a trvalo to skoro 23 let, tak na to jsme nezapomněli a zítra v pondělí 21.8.2023 si to, my dříve narození připomeneme. Budou proslovy politiků, presidenta ČR – vrchního velitele ozbrojených sil i těch, kteří na 55. výročí okupace naší země vojsky VS, ihned druhý den zapomenou. Že si někdo taky vzpomene na ty bývalé vojáky, bývalé ČSLA, kteří okupaci ihned odsoudili, aby za tyto své vlastenecké postoje byli v následné normalizaci z armády z politických důvodů propuštěni a spolu i se svými rodinami krutě postiženi a trvale pronásledováni, zatím co ti vojáci z povolání, co se s okupací z existenčních důvodů smířili a dosloužili do starobního důchodu většinou již v AČR, tak o těch se mluvit určitě nebude?
Dovoluji si vám všem připomenout, že se ten letošní týden od pondělí 21. srpna 2023, do neděle 27.srpna 2023, jako vejce vejci, bude podobat týdnu od pondělí 19.8.1968 do neděle 25.8.1968. Tehdy panovaly taky celý týden teploty mezi 28 až 32 st. Měli jsme všichni žízeň. Žízeň měli i okupanti. Vodu po nás chtěli a tu nedostali. Pili kalnou vodu z Moravy. A co bylo dál už všichni víme. Oni nám to ale taky nezapomněli.
Zatím co jsme v květnu roku 1945, jako děti vítali Rudou armádu-osvobodiltelku od fašistické hrůzovlády, tak o 23 let později (všimněte si, že se mi to číslo nějak stále připomíná), synové tehdejších osvoboditelů, spolu s ostatními armádami VS ještě spící krásnou zemi z úterý 20 na středu 21. srpna 1968 přepadli a málem u nás zůstali na věčné časy. Bylo léto a za dveřmi již čekal podzim. Bylo třeba ubytovat mnohatisícové okupanty a jejich rodinné příslušníky, ještě dříve než přijdou plískanice a chumelenice. Nebyla válka, ale o život do konce roku 1968 vinou okupantů přišlo 137, převážně jen mladých lidí.
Je to již 55 let. Zdá se mi, že to bylo teprve včera. Stále vidím před sebou ty zlé, nenávistné, z nevyspání krvavé oči, žíznivých a hladových ruských důstojníků se samopaly, sdělující veliteli útvaru a mě jako NŠ, že nás přijeli „zachránit před kontrarevolucí“. Nabízené, podávané ruce nenašly pochopení. Chtěli vodu – nedostali. Nazvali jsme je okupanty. Stačilo jen stisknout kohoutky. A zůstali v naší krásné zemi skoro 23 let. Připomeňme si to zítra, v pondělí 21.srpna 2023
Važme si nabyté svobody.
S pozdravem vám všem pamětníkům
plk. Ing. Antonín Suchý
