Jsou chvíle, které člověka naučí. Najít vlastní limity a zjistit, že není takový borec, jak si myslel. A vzít to pokorně, i když to na začátku velmi bolí. Přichází to obvykle náhle a bez varování. Třeba když se podívá do hlubiny pod sebou, rozklepou se mu nohy a ruce a promění se v bezmocný tvaroh…
Prostě „vysrabí“…
Prošel jsem si tím na starém viaduktu u Ivančic, vybudovaném v letech 1868-1870 dle návrhu Karla von Rupperta. Prostě panika a šmitec…
Nicméně mě to naučilo něco hodně důležitého. Nesmát se někomu, kdo má z něčeho strach. A nenutit ho…
Naštěstí stojí kromě výše uvedené technické památky v Ivančicích i náš oblíbený RAF House. A tam se podaří zaplašit všechny depréze a splíny. Jednak při prohlídce muzea gen. Emila Bočka, druhak konzumací některé z vybraných krmí a také lahodného vína…
Jen škoda, že Honza Dašovský tentokráte nebyl na příjmu, rádi bychom ho s Olinem, Terezkou a Matěm pozdravili…
