Ráno na letišti je něco, co se nedá popsat. To se prostě musí zažít. Východ slunce, rosa, kapičky na trávě i na křídlech a kabinách…
Po malém polétání kolem hor a nad Liptovskou Marou, od níž se odrážely zatím ještě nízké paprsky ranního slunce, přistáli jsme jak do peřinky na betonové ploše letiska Jasná a zaparkovali do řady k ostatním již sedícím strojům. A že jich tu bylo! Přesná čísla znají jen organizátoři, nicméně jsme se shodli přibližně na padesátce strojů všech značek a barev nejen z České republiky a Slovenska…
Organizační tým pod vedením Cpt. Miroslava Tomy přichystal jedinečnou aviatickou událost s názvem Air Race Jasná. Letecký den, jehož hlavním tahounem měl být rychlostní závod kolem pylonů. Ne, nebyl to klasický Red Bull Air Race, tento závod byl určen pro kategorie UL a Experimental. Možná na oko jen takový srandamač, ale hlavně oslava letectví…
Po úvodním průletu nádherného L-29 Delfín a projevech organizátorů a zástupců města byla akce zahájena otevřením výstavy Králové vzduchu o historii Československého letectví (vytvořené jak jinak než Víťou Klímkem z Aeroteamu) a poklepáním na základní kámen budoucího leteckého muzea. Hned poté se nebe zaplnilo aparáty těžšími vzduchu. Ukázka střídala ukázku. Akrobatická vystoupení v podání někdejších i současných akrobatických legend (Péter Besenyei, Petr Jirmus, Martin Židek, Honza Sobotka, Orlové z Rigy a další), ukázky UL letadel, předvedení záchranářského vrtulníku letky MV SR, RC model s proudovým pohonem, bojová ukázka z 2. světové války…
Plus dva závodní bloky kolem pylonů, pro každou kategorii zvlášť. Takový MiniRBAR, ale o nic míň zajímavý. Zde jsme měli dokonce své želízko v ohni v podobě Sharku našich kolegů z Flying Revue s posádkou Jirka Pruša a Olin…
Neméně bohatý byl program pozemní, který celou show kontinuálně doplňoval. Bubnová show na začátek, dětský Baby Air Race, rozhovory se slavnými osobnostmi a vzácnými hosty, autogramiáda, prohlídky letadel na zemi, simulovaný zásah záchranných složek po nouzovém přistání letounu s požárem na palubě a podobně, hudební doprovod reprodukovaný i živý…
V tom horkém srpnovém dni to bylo velice náročné, ale při dodržení pitného režimu a s pravidelně namáčenou pokrývkou hlavy to bylo možné zvládnout bez problémů. I tak jsme toho ale měli večer doslova „plné kecky“. I proto jsme oželeli večerní hangar party a raději přeletěli zpět na Ružomberok, kde jsme po doplnění paliva (vďaka, Miro, za pomoc a Dodovi za radu…) padli únavou…Jen tak tak nám stihl vyjít nad hlavou měsíc…
Mno, narodil se nám nový aviatický svátek. Možná měl takto napoprvé nějaké chybičky (já si tedy žádných nevšiml…), ale jisté je, že vznikla tradice velice zajímavého nového leteckého dne přímo za humny. A kdo ví, třeba se velice brzy dočkáme i toho, že se pylony někdy příště objeví přímo na Liptovskej Mare. A to bude teprve show!…
Pane Tomo, skvělá práce! Děkujeme za pozvání a za úžasnou show…
