Dnešní den byl velice zvláštní a velice významný. A to nejen proto, že dopoledne proběhl zimní slunovrat. I když ten sílu okamžiku,… okamžiků,… ještě umocnil…
Krátce po něm, ve 12:34 hodin našeho času, došlo k „raketovému rozbřesku“, po němž se s mohutným burácením devíti motorů vznesla k nebi sedmdesátimetrová raketa Falcon 9 společnosti Space X. Po minutě a několika vteřinách přežila kritický bod maximálního přetížení. V čase 2 minuty 20 vteřin došlo k odpojení prvního stupně a již po třech minutách od startu dosáhlo válcové těleso výšky 100 kilometrů nad zemským povrchem, tedy oficiální hranice vesmíru.. Zatímco se pak první stupeň, opět s ohlušujícím hřměním brzdících motorů vrátil zpět na zem a bezpečně dosedl na základnu, druhý stupeň pomocí motorů zrychlil na pro nás pozemšťany neuvěřitelných téměř 28000 km/h, aby se dostal do požadované výšky 550 km nad Zemí…
A pak? Pak se, zhruba po třech hodinách letu, z totemu na samotném vrcholu rakety uvolnil „vláček“ třiceti družic, z nichž jednu vytvořili studenti z České republiky. A družice LASARsat, výtvor týmu českých studentů, započala svoji několikaletou pouť na oběžné dráze…
Už to samo o sobě je naprosto úžasné, studenti z týmu LASAR navázali na úspěchy československého a českého kosmického programu, navíc s projektem, který by mohl být pro světovou kosmonautiku přelomový…
Víc informací k němu ale uvádět nebudu. Jednak proto, že o něm bylo mnohé řečeno v přímém přenosu ze studia v Hilase Centru v Dolních Břežanech, jednak o něm mnohé poví jeden z členů týmu Simon Klinga na další z odborných leteckých besed ČsSL na Fakultě dopravní ČVUT na Albertově 22. ledna od 17 hodin…
Proč byl ale tento den významný pro nás? Byli jsme při tom, přímo v budově Hilase Centra, obklopeni většinou studentského týmu a mnoha zajímavými hosty. A navíc, startem družice LASARsat jsme tak trochu splnili jeden životní sen…
Na palubě družice, kterou mimo jiné zanedlouho budete moci sami sledovat pomocí připravované aplikace, nachází se mimo jiné i fotografie čestného předsedy ČsSL plk. Ing. Oldřicha Pelčáka, který se alespoň takto symbolicky do toho vesmíru přeci jen dostal, a spolu s ní i fotografie našeho malého pruhovaného vzduchoplavce z Milovic, tygříka Olina, maskota projektu Olinova Tygří(ková) letka. Toho to, doufejme, ještě čeká…
Blahopřejeme celému týmu a přejeme hodně štěstí při další práci na projektu. Skvělá práce, parto!…
