Kamarádi Bety,
zdravím vás u Zprávy č.9. Od vydání Zprávy č.8 se k nám přidala řada nových dárců: Jaroslav Konvička, Josef Rýdl, Vítezslav Šoltys, Martin Vinter, Viktor Löbl, Aleš Ludera, Jaroslav Matoulek, Miroslav Macháček, Jiří Jaroslav Skopek, Radka Máchová a již podruhé přispěl na Betu Jakub Šoltys. Velký dík všem dárcům. Od 13.10.2020 do dneška jste na Betu přispěli 249 633,22 Kč.
Přispíváte na Betu, posíláte fotky, povzbuzujete, nabízíte rady a ptáte se. Jsem rád za všechno. Jedna z otázek byla na co bude konto s vašimi příspěvky použito. Začnu s tím, že Beta byla a bude pojištěna na poměrně značnou částku. Navíc každý z naší skupiny 8 pilotů se musí pojistit proti blbosti. Tedy musí mít Pojištění odpovědnosti pilota.
V původním dopise o projektu “Beta opět poletí“ jsme uvedli tuto informaci.
Bohužel i po uhrazení škody pojišťovnou ve výši 1 980 000 Kč (souhrnné plnění obou výše uvedených pojistek) nám stále na dokončení oprav chybí zhruba 1 200 000 Kč. Pro představu a transparentnost uvádíme hlavní body našeho rozpočtu:
Dokončení opravy “draku” (hlavní konstrukce letadla) 550 000 Kč
Generální oprava motoru 480 000 Kč
Zálet, poplatky Úřadu pro civilní letectví, pojistka 170 000 Kč
V době, kdy se Honza Klaban rozhodl dát Betě druhou šanci, někdy v polovině roku 2019, Covid nebyl. Není divu, že jsme se Jarda Krištof a já Honzovou energií a optimizmem snadno a rychle nakazili. Navíc tu byla zkušenost s štědrostí některých korporací a podniků. Počítali jsme s podporou mnoha aeroklubů a aeroklubáků, kterým Bohouš Rosička předváděl Betu při různých akcích a leteckých dnech. Většinou za pár litrů benzinu na cestu zpátky a někdy jen za kafe. Tehdy to vypadalo, že peníze nebudou problém.
Covid nás ovšem rychle vyvedl ze snění.. Třeba já jsem přišel o práci, kterou jsem si vylepšoval důchod (tedy hlavně abych měl na lítání).
A pak nás navíc postihla vážná a nenahraditelná ztráta. To když se Honza Klaban odebral do leteckého nebe.
Tehdy mne přemluvil Jarda Krištof, že tu Betu nemůžeme nechat zmizet v propadlišti dějin. Rozdělili jsme si práci a já krom jiných povinností se snažím oslovit leteckou i neleteckou populaci s prosbou o pomoc ve formě nějaké té korunky pro Betu. A naštěstí mi v tom pár leteckých srdcařů pomáhá.
Tak a teď konečně k dotazu stran použití vašich darů. Finanční prostředky z transparentního účtu, na který zasíláte vaše peněžité dary, začneme čerpat až nám dojdou prostředky z pojistek. Takže v této chvíli nevíme, zda půjdou na opravu motoru nebo konečnou povrchovou úpravu. Pochopitelně, že vás budu informovat. Možná jsem naivní optimista, ale věřím, že Covid dostaneme pod kontrolu a pak by se mělo vrátit pozitivno a jedinci a korporace budou v lepší ekonomické situaci a náladě a sponzorů snad přibude.
Pokud by vám daňově pomohlo naše potvrzení o daru Betě, tak mi dejte vědět. Máme formulář, nebo pošlete vlastní a my vám obratem zašleme zpět podepsaný a s razítkem.
Na staveništi, jak říkám dílně v Hodkovičkách, započaly práce na trupu. Ve čtvrtek 11.2. jsme se mohli kochat jednou bočnicí trupu a několika přepážkami. Křídla teď mají pauzu a budou čekat na elementy řízení, klapek a trubičky spojující snímač dynamického a statického tlaku s rychloměrem v kabině pilota.
Hned na začátku pomoci Betě časopisem Flying Revue se mne Miloš Dermišek zeptal jaké je vlastně správné typové označení Bety. Různé publikace a dokumenty uvádějí Beneš-Mráz Be-50, Be-50 BETA-MINOR, Be 50 Beta Minor a BETA-MINOR Be 50. To poslední je z obalu tovární příručky Předpisy o montáži a ošetřování letadla.
Nicméně jsem se obrátil na odborníka na naše letecké továrny a jejich historii, kamaráda z AK Letňany a dokonce v minulosti zaměstnance Orličanu, Ing Pavla Marjánka. A zde je jeho pohled na věc.
Továrna byla oficiálně : Ing. Pavel Beneš a Ing. Jaroslav Mráz, továrna na letadla v Chocni. Pokud zkracuji, potom: Beneš a Mráz (pomlčky jsou kontraverzní záležitost, vyhýbám se jim) Označení letadel: Be 50 (Nikoliv BE a zásadně bez pomlčky) Jméno letadla: Be 50 Beta Minor, Be 150 Beta Junior….Be 252 Beta Scolar, příp . Be 60 Bestiola, Be 501 Bibi a pod. Názvy bez uvozovek!
A když už jsem začínal v tom mít jasno, tak jsem dnes objevil na originálním výkresu DISPOZICE LETOUNU Be-51 (tedy s pomlčkou) a tak musím akceptovat, že nic není černobílé. Prostě zůstanu u Beta-Minor Be 50 a na trupu Be 50 a pod tím BETA-MINOR, tak, jak to měly původní Bety. I když ne všechny J
22.2.2021 jsme ve složení Jarda Krištof, Jarda Hejkal ( Úřadem pro civilní letectví, ÚCL, nově pověřený odborný dozor nad znovuzrozením Bety po té, co Jindra Zimák, náš počáteční odborný dozorce, ze zdravotních důvodů ukončil veškerou pracovní činnost) navštívili ÚCL za účelem pracovní porady s panem Zárybnickým, ředitelem Technické sekce, s panem Polákem, vedoucím schvalovacího týmu a panem Šenkýřem, konstrukce draku.
Účelem setkání byla výměna informací, ujasnění dalších postupu opravy a dokumentace. Hlavně šlo o oficiální vstup Jardy Hejkala do projektu Beta. Fakt je, že kývnutím Jardy Hejkala na naši žádost, aby dělal odborný dozor nad Betou, nám spadnul kámen, tedy přesněji balvan, ze srdce. A ÚCL pověřením Jardy Hejkala nám opravdu podal pomocnou ruku.
Dne 23.2.2021 jsem se sešel s vedením Českého Svazu Letectví Vencou Vaškem a Milošem Dermiškem a převzal jsem diplom záštity nad našim projektem. Je to další významný zdroj propagace projektu Beta opět poletí, kterým se o nás dozví další lidé. Moc děkuji Vencovi a Milošovi, že nás vzali pod křídla.
Příští týden zástupci ÚCL plus Jarda Hejkal, Jarda Krištof a já navštívíme staveniště. Tak nám držte palce ať jsou všichni na konci návštěvy spokojeni .
Tak a dneškem vám začnu po malých dávkách na pokračování a pochopitelně se souhlasem Bohoušovi rodiny a časopisu AeroHobby předkládat, co napsal o Betě…
————————————————————————————————————-
BOHUMIL ROSIČKA
Be 50 Beta Minor létá
V pátek 22. května 2015 v 8.03 hodin poprvé odstartoval z dráhy 23 letiště v Mladé Boleslavi skvostně postavený letoun Be 50 Beta Minor se značkou OK-EAA, pilotovaný zkušenou rukou Jiřího Unzeitiga. Uzavřela se tak více než čtvrt století dlouhá historie příprav a stavby Bety, jejíž vzlet netrpělivě očekával nejen její stavitel, ale i početná obec fandů slavných československých letadel předválečné éry. Jakkoliv je majitelem letounu Česká republika – Ministerstvo obrany, zastoupené plk. Mgr. Alešem Knížkem, ředitelem Vojenského historického ústavu Praha (dále VHÚ), nemohu s psaním o historii zrození tohoto stroje začít jinak, než u jeho tvůrce Jana Klabana. Tento aviatický srdcař a všeuměl, dlouholetý pracovník Leteckého muzea VHÚ ve Kbelích je zcela bez diskuze hlavní postavou tohoto příběhu. A to i přes skutečnost, že se na stavbě Be 50 podíleli další jednotliví machři leteckých řemesel a pracovníci větších či menších firem, o kterých ještě bude řeč….
————————————————————————————————————
Ve čtvrtek 4.3. si s námi vzpomeňte na Honzu Klabana. Bude to rok, cos nám Honzo začal chybět …..
