Před několika týdny setkali jsme se pracovně s velitelem VzS AČR gen. Petrem Čepelkou. V rámci představování našich projektů pro děti byli jsme pozváni na akci, přichystanou na půlku října do Náchoda. Odmítnout? Ne, to nešlo…
Akce s názvem Modré nebe nad Náchodem konala se na letišti Vysokov (LKNA) od božího rána. S ohlede na události posledních dnů nemohli jsme být však na místě po celý den všichni najednou. Nicméně to nás nezastavilo a rozdělili jsme si účast na dopoledním programu pro Jardu s Romanem a na odpoledním pro mě. Jen Olin to měl špatné, byl tam v zápřahu po celý den…
(Taky nám pak prospal celou neděli…)
Jednalo se o prezentaci Armády České republiky pro region Náchodsko. Tedy pozemních i vzdušných složek, podpůrných jednotek, techniky, výstroje a výzbroje. Všemu ale vévodily letci, a to se nechci jakkoliv dotknout ostatních. Prostě naše srdce bije modře…
Roman s Jardou a Olinem si dopoledne „těžce odpracovali“,… myšleno v dobrém,… programu se dle informací zúčastnilo jen dopoledne na 1400 žáků základních škol!!! Takže to kluci rozhodně neměli jednoduché. Setkávat se s dětmi, s piloty, navíc domluvit svezení pro našeho pruhovaného chlupáče. Klobouk dolů, kluci. A díky za skvěle odvedenou práci…
Já se z Prahy dostal na letiště až ve dvě odpoledne. Ale vyšlo to akorát. Navíc jsem musel převzít po cestě Olina, což byla hra a zkouška pro letecké navigátory…
Pravda, počasí se oproti dopoledním hodinám trochu zhoršilo, naštěstí drobný déšť vyšel přesně do okna mezi letovými ukázkami…
Opět jsme tedy čas plně využili a fluktuovali mezi návštěvníky a hlavně omladinou. Ale také nahlíželi do vystavené techniky a povídali si s kamarády. Všichni společně jsme se pak kochali tím, co se odehrávalo ve vzduchu nad našimi hlavami. Ať už nám nízko nad kadeřemi prolétala CASA ze Kbel, nebo nám Cvalda ukazoval, že Mi-171 není jen tak obyčejný létající hroch. Případně se mezi nízkými mraky honili výsadkáři na padácích…
Gripeny odpoledne už ale nepřiletěly, musely střežit nejen modré nebe nad Náchodem, ale celou vysokou modrou zeď…
Ale nevadilo, kluci je viděli dopoledne tady, já o sedm minut dříve v Praze…
Prostě to byl super den! Jen jsme toho pak měli všichni doslova a do písmene plné kecky…
Díky, náčelníku, za pozvání. Díky kluci za super dopo-ledne i odpo-totéž…
Večerní hangár party už byla jen třešničkou na dortu, pro nás zakončenou nočním odletem rozzářené Mi-171. To se jen tak nevidí…
Vůůůůbec se nám domů nechtělo. Ale se zase brzy někde všichni setkáme…
P.S.: Omluva všem, s nimiž jsem se chtěl vidět a popovídat si a nestihl to…
