Vážení přátelé,
Beta se od zimní uzávěry Leteckého muzea Kbely pro veřejnost pomalu, ale jistě ukládá do hibernace. Stav ke dnešku: Jan Kárník spolu s bratry Petrem a Pavlem Šimůnky dokončil řešení vrtulového klobouku, který bude hliníkový, tvarově shodný s originálem choceňské Bety. Jan zajišťuje kovotlačitelskou výrobu a povrchovou úpravu zajistí ASPK Strunkovice. Naše Beta má stejně jako Beta Honzy Klabana motor Walter Minor 4-III a vrtuli Moravan Zlín 126.
Michael Vachuta přivezl 30.11. zadní sedačku se sedáky bez potahu a vyzkoušeli jsme , zda budou pohodlné a hlavně ergonometricky uzpůsobené. Třeba i pro dálkové lety, v kterých Beta dosahovala v čtyřicátých letech minulého století významných úspěchů (i když něco takového v plánu jaksi nemáme). Piloti tehdy seděli na sedácích plněných jemnou suchou trávou. Nám komfort posezení za kniplem zajistí pěnová výplň jako u sedadel dnešních letadel nebo automobilů.
Jak jsem zmínil v minulých zprávách, těsnost palivové a olejové instalace byla ověřena během motorové zkoušky, ale v následujících dnech se na spodním šroubení olejové nádrže objevilo pár kapek a tak Jarda Anýž musel vypustit 9 litrů oleje za účelem výměny těsnění. Jarda též dokončuje zajišťování spojovacího materiálu desítkami závlaček nebo stejným počtem metrů vázacího drátu.
Kluci z firmy Optax mají napilno s dokončováním mladoboleslavského přírůstku – repliky letadla Sopwith Triplane. Pak by se měli pustit do dodělávek na Betě.
S Frantou Martincem jsme konečně lokalizovali prodejce komponentů externího dobíjení baterií, které jsem ihned zakoupil a plán je v dohledné době dokončit tuto část elektrifikace Bety.
V následujících týdnech máme v plánu zajistit připravenosti Bety pro pozemní přesun do Leteckého muzea Metoděje Vlacha, Mladá Boleslav, kde budou podruhé spojena křídla s trupem a Beta se opět stane exponátem tohoto velkolepého leteckého muzea.
Trocha nostalgie nad několika stovkami výkresů Bety kreslenými v letech 1935 až 1937. Vybral jsem jeden, kterým to asi všechno začalo.
Zajímavá je přeškrtnutá kóta 4843.
V pátek 24.11. jsme se Jarda Krištof a já zúčastnili příjemného tradičního večera s většinou bývalými členy Letňanského Aeroklubu, kteří byli od zahájení znovuzrození Bety mezi prvními, kdo začal Betu podporovat jak finančně tak i duchovně. Pro mne bylo velkým povzbuzením vidět, jak jim všem bez ohledu na věk stále koluje v žilách nerezavějící láska k létectví a jakého zájmu a podpory se Betě od nich dostává. Využil jsem této příležitosti jim osobně poděkovat.
Od poslední zprávy finančně opět přispěli na konto Beta opět poletí Josef Pytlák Říha a Milan Sedmihradský. Děkujeme vám.
Nakonec krátké shrnutí. Po materiální stránce je Beta blízko kompletnosti. Je krásná a věřím, že bude krásně létat. Nás, Jardu Hejkala, Jardu Krištofa a mne čeká přes zimu práce na dokumentaci projektu do stavu požadovaném Úřadem pro Civilní Letectví.
Přátelé to je pro dnešek vše, děkuji vám za čtení, za fandění a do příště ahoj.
Petr
