Poslední dodatek k právě uběhnuvší Májové fiestě v Chotilsku a okolí (pokud mě nenapadne něco dalšího…). A je vpravdě slavnostní…Jak jsem zmiňoval v článcích ve Flying Revue (č. 1/24 a 2/24) a jak všichni z komunity nadnášené horkým vzduchem nebo plynem dobře vědí, každý nováček, který absolvuje svůj první let v balónu, je na závěr pokřtěn. Jak probíhá celý křest nebudu prozrazovat, užijte si to sami. Zmíním jen tu závěrečnou fázi…
Novokřtěnec poklekne, je pofoukán, je mu slavnostně zapálen pramének vlasů, uhašen šampusem (ihned, samozřejmě) a je posypán trochou hlíny. Proč právě takto?…
Křtí se čtyřem živlům – větru, který dává rychlost a směr, ohni, který pomáhá pohybovat se nahoru a dolů, vodě, nositelce života a kdyby bylo ohně moc, a zemi, na kterou se všichni po letu vrací…
Zároveň je tímto křtěnec uveden do šlechtického stavu, neb z historického hlediska může v balónech létat jen šlechtic. Místo, kde se nováček poprvé dotkne po letu země, je mu pak věnováno, včetně nekonečné oblohy nad ním…
No a samozřejmě obdrží i šlechtický titul, jenž má právo nosit a užívat a nikdy jej nezapomenout…
V průběhu víkendové siesty zažil jsem křty dva a třetímu jsme napomáhali. A není tajemstvím, že jedním z nich jsem prošel i sám. Legrace, spousta nových vědomostí, pocit výjimečnosti,… ale i dojetí…
Zkrátka, kdo nezažil, nepochopí. Tak pravím já, baron z Mokré Louže…
