Poslední srpnový den, v sobotu 31.8.2024 proběhl nenápadně a bez velké pompy na aeroklubovém letišti v Podhořanech (LKPN) Den otevřených dveří a dětský den. Byla to podařená akce, při níž krásné počasí nalákalo poměrně mnoho návštěvníků, včetně mnoha dětí. Při přípravě a organizaci Dne spojili své síly jak místní aeroklubáci, tak soukromí majitelé letadel, které bázují na místním letišti. Děvčata z České asociace pilotek, která má oficiální sídlo na tomto letišti, také byly při práci dobře vidět. Ale spolupráci a pomoc poskytly i samotná Armáda České republiky z blízké 21. základny taktického letectva Čáslav a obce Podhořany a Turkovice.
Pro návštěvníky otevřelo letiště své brány v deset hodin dopoledne. A pokud vím, poslední z nich si počkali na vyhlídkové lety ještě kolem sedmé večer. Každý z návštěvníků si mohl na letišti najít, co hledal. Třeba vidět létat letadla, která jinde a jindy neuvidí, například originální druhoválečné De Havillandy Tiger Moth a cvičný válečný Miles Magister, nebo dvě historická Aera Ae-145. Našla se i jiná málo vídaná, jako byla L-200A Morava, dvouplošný „Bikr“, celá řada Trenérů včetně bezchybně restaurovaného původního provedení Zlínu Z-126 nebo vzorně udržovaný L-40 Meta Sokol. Samozřejmě létala i klasika našich letišť, jako Z-43, Blaník na navijáku i za vlečnou, ultralehká letadla, L-13SW Vivat, atd., atd. A nejhezčí bylo, že všechna ta letadla celý den létala, aby vozila návštěvníky na vyhlídkové lety. Včetně oněch historických z druhé světové války. No řekněte, kdo z Vás může říci, že létal ve cvičném Tiger Mothu, na kterém během druhé světové války procházeli výcvikem i čeští piloti v Anglii v roce 1940? Nebo že odstartoval na krátký vyhlídkový let v Blaníku pomocí navijáku? A že lidé tyto možnosti hojně využívali, dokladuje třeba udivený povzdech pilota a majitele krásné L-40, který večer konstatoval, že ten den absolvoval 22 vyhlídkových letů!
Co považuji za obzvláště sympatické, byla péče, kterou na letišti věnovali ten den nejmenším návštěvníkům. Heslo bylo – hlavně se děti nesmí nudit. A tak jako doprovodný program mohly děti jezdit na koních a v kočáře, obdivovat živé dravce jak na bidýlkách, tak při představení práce sokolníků a klubu Falconrace, střílet z luku a kuše, projít si pohádkovým hradem a obdivovat rytíře a šermíře. Pro mnoho kluků, ale i kupodivu děvčat bylo přitažlivé nasadit si hasičskou přilbu a osahat si techniku hasičů, nebo třeba se projet v druhoválečném džípu či poválečném „gazíku“. Překvapivě mnoho z nich se bylo podívat i na výstavu dobové výstroje a vybavení čs. vojenského letectva ČSLA z 60. až 80.let, kterou v historickém vojenském stanu připravil Klub vojenské historie Kolín.
Nad letištěm se během programu třikrát objevila letadla ze sousední vojenské základny, dvakrát to byla dvojice L-159 Alca a jednou i dvojice JAS 39 Gripen, vždy ve velmi efektním nízkém průletu. Jo, jo, není nad to, mít takové sousedy, zvláště při vlastním leteckém dni.
Sluníčko pražilo, stín z mráčků žádný. Ale o návštěvníky bylo i v tomto směru s občerstvením a stínem pod stanovým přístřeškem vzorně postaráno. A kdo hledal ještě „chladnější“ místečko, mohl ho najít v hospůdce RAF Station, kde fungovala kromě pípy, co byla neustále v permanenci, skvěle i klimatizace.
Den otevřených dveří v Podhořanech byl skutečně vydařený. Klobou dolů před organizátory i před nadšením návštěvníků. Jestli se říká, že lidé u nás o letectví ztrácejí zájem, tak v Podhořanech by byli ti, kteří toto tvrdí, stoprocentně usvědčeni ze lži.
Ing. Ivo Pujman
