Včerejší první kolečko s vlčími máky od dětí ze ZŠ T. G. Masaryka v Milovicích bylo zatím asi nejnáročnější, co jsem kdy absolvoval. Čtrnáct míst od Ruzyně až po Strašnice. Památník návratu československých letců RAF do vlasti, spitfire Fandy Fajtla, památníky v Dejvicích, hřbitov na Vinohradech a ve Strašnicích. Vzpomínka na hrdiny obou světových válek i na novodobé válečné veterány. Je mi velkou ctí, že mnohé z nich jsem mohl poznat osobně…
Na polích flanderských vlčí máky kvetou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde hrob je náš. Však mezi červánky,
na nebi modrém slyšte skřivánky,
když dole kanóny tu svoji píseň řvou.
My mrtví zůstanem – a je to možná zdání,
že včera žili jsme a byli milováni,
když nyní ležíme na polích flanderských.
Náš boj teď jiní převezmou:
do vašich rukou vkládáme teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal.
Když rozkvétá lán máků červených,
my spíme dál na polích flanderských.
Nesmíme zapomenout…
A zítra pokračování…