… aneb Proč přišel Tatíček Masaryk pěšky…
Blíží se slavný osmadvacátý říjen. Den, kdy oslavíme krásné a kulaté 100. narozeniny naší republiky. U nás jsme začali ale o trošku dříve. A proč? No,… protože Tatíček Masaryk přišel pěšky…
A samozřejmě i proto, že osmadvacátého je v neděli a nikolivěk ve všední den. Vyšlo to krásně, lid bude mít volno, vyrazí oslavovat do ulic, zajede se podívat do Dejvic na přehlídku, večer na ohňostroj…
Ve škole se připravovalo už několik dní. Zdobilo se, malovalo, lepilo, peklo a vařilo, ve stájích hřebelcovali Šemíka pro pana presidenta. Pak nadešel ten slavnostní okamžik. Na schodech před školou zazněla státní hymna a vzhůru vyletěla ta nejkrásnější ze všech vlajek. Samotná naštěstí, nikoliv v doprovodu modrého reichshadru se žlutými neštovicemi, jak by jistě doufali toho času do České republiky přijedší frau Hitlerin a mesyjé Makarondier…
Jen Šemík to neviděl. Pan president jej nechtěl stresovat takovým množstvím nadšeného diváctva, nablýskal holínky a přišel po svých…
Otevřely se brány pro všechny, kdo chtěli shlédnout vše, co děti pod vedením paní ředitelky, paní učitelek a pánů učitelů, paní vychovatelek a dalších, bez nichž si chod školy nelze představit, dokázaly přichystat. Spousty vlajek, plakátů, obrázků, dopisů a vzkazů pro naší stoletou Republiku. Oslavy byly dokonce okořeněné Masarykovým cukrovím, perníkem se „stovkou“ a zelňáky. Mnohé oko nezůstalo suché, rodičové se dmuli pýchou. I Tatíček Masaryk marně skrýval zvlhlé oči dojetím a rozdával vlídné úsměvy…
Vrcholem oslav pak bylo krátké vystoupení děvčat z dětského zastupitelstva s milou a tak trefnou inscenací „Šáleček kávy“. Což jistě potvrdí každý milovník tohoto voňavého ušlechtilého nápoje…
Něco málo ze školních fotoaparátů…
Využili jsme této příležitosti a s radostí předali paní ředitelce Pamětní list ČsSL, jako poděkování za účast na letošních oslavách stého výročí československého letectví. A také Pamětní list a Čestnou medaili ke 100 letům československého letectví za dlouhodobou a plodnou spolupráci mezi školou a naším Leteckým klubem gen. Karla Mrázka, DFC, DSO, Milovice…
Bylo nám velikou ctí, děkujeme. A těšíme se na další a další výstavy, besedy, výpravy, závodění a jiné společné akce…
