„Nenalhávej si minulost podle potřeby…“
„… s vědomím rizika – příběhy českých vojáků v zahraničních operacích 1990-2020“
To je název výstavy, kterou připravil Vojenský historický ústav v rámci orálně historického výzkumného projektu Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací. Jejím cílem je ukázat působení českých vojáků v zahraničí za uplynulých 30 let na základě osobních vzpomínek dvanácti vybraných českých novodobých válečných veteránů, kteří jsou zde představeni na osobitých portrétních fotografiích doplněných autentickými citacemi z rozhovorů…
Lidé si příběhy vypravují, naslouchají jim a od pradávna se z nich učí. Zrcadlí se v nich prožitek jedince a individuální zkušenost. Jde-li o vypravování vojáků, kteří byli nasazeni ve válečných konfliktech, napříč mnoha světadíly, hodnota vzpomínek v sobě nese hluboké poselství pro budoucí generace…
Výstava „… s vědomím rizika – příběhy českých vojáků v zahraničních operacích 1990-2020“ zobrazuje nedávnou historii novodobých misí a zároveň prezentuje výsledky historického výzkumu VHÚ Praha. Od roku 2017 byly nahrány desítky rozhovorů s našimi novodobými válečnými veterány, jež jsou uloženy v orálně historické sbírce VHÚ Praha. Na pozadí velkých i malých dějinných událostí se odehrává nespočet lidských příběhů…
V České republice je v současné době přibližně 15 000 novodobých válečných veteránů. Z pochopitelných důvodů se tak na výstavě může prezentovat jen pouhý zlomek z nich. Expozice přináší dvanáct silných lidských příběhů, tří žen a devíti mužů. Každý je jiný, společné je jim nasazení v novodobé zahraniční operaci…
Nasazení v misi je pro vojáka, v jakékoliv hodnosti a odbornosti, nejnáročnějším obdobím jeho vojenské kariéry. Mezi vybranými veterány jsou vojákyně a vojáci různých hodností (mužstvo, poddůstojníci a důstojníci), zastoupeny jsou rovněž nejrůznější vojenské odbornosti (velitelé, bojovníci, štábní pracovníci, logistik, kaplan, lékařka a mírový pozorovatel OSN)…
Tematicky jsou představeny mise v Zálivu, Afghánistánu, Iráku, na Balkáně, v Pobaltí a mise OSN ve Středoafrické republice. Jedním z narátorů byl i štábní praporčík in memoriam Patrik Štěpánek, který v roce 2018 zemřel v Afghánistánu po útoku sebevražedného atentátníka. I Patrik Štěpánek svůj příběh přímo v Afghánistánu vyprávěl pracovníkům VHÚ Praha, kteří zde prováděli terénní výzkum…
Výstava vznikla ve spolupráci Vojenského historického ústavu Praha a městské části Praha 3, připravili ji pracovníci Odboru zahraničních aktivit, komunikace a propagace VHÚ Praha. Měla být jednou z hlavních součástí květnových oslav 75. výročí konce druhé světové války v Milovicích. S kolegy a přáteli z VHU kpt. Pavlem Stehlíkem a nprap. Leošem Krejčou bylo vše dojednáno, proběhla setkání s paní místostarostkou a dalšími lidmi na MěÚ v Milovicích, vybrali jsme vhodný termín…
A pak zaútočil koronavirus…
O to větší a milejší bylo překvapení, když se po zlepšení celkové situace a uvolnění restriktivních omezení podařilo vše přichystat tak, aby se vernisáž výstavy, bez ohledu na zrušení oslav jako takových, posunulo jen o pouhé dva týdny…
V rekordně krátkém čase zaplnilo se atrium panely s velkoformátovými fotografiemi našich novodobých veteránů, informacemi o zahraničních misích, kterých se účastnili příslušníci české armády za posledních 30 let a mnoha zajímavými artefakty, dovezenými přímo z míst, kde naši kluci působili. V pondělí 25. 5. krátce po 15. hodině pak starosta Milovic Lukáš Pilc slavnostně celou výstavu zahájil…
Bylo mi velkou ctí se vernisáže zúčastnit a spolu s kamarády a dalšími návštěvníky vzdát hold našim novodobým válečným veteránům, účastníkům zahraničních misí z let 1990-2020. Bylo mi také potěšením si alespoň na pár minut oba kamarády z VHU odlovit jen pro sebe a prohodit několik vět. Navíc mi oba přidali své podpisy do již dříve zmiňované knížky Petra Blahuše „Čeští lvi pod Hindukúšem“, což je pro mě velká čest. Jen tedy nevím, jak se mi tam vejde těch dalších 14 000 podpisů všech, kdo misí v Afganistánu prošli…
Moc bych chtěl touto cestou poděkovat. Pavle, Leoši, skvělá práce! Velký dík i Ondrovi, především proto, že si kvůli celé akci zařídil v práci volno a stal se na pár desítek minut živým exponátem. Paráda, chlape! A držíme pěsti, ať se Ti to povede…
A nezapomeň na ten ukazatel…
„Když člověk nezná historii, nezná nic. Je jako list který neví, že roste na stromě…“
