V 60.tých letech se letiště stále rozrůstalo. Vyrostla nová „budova výškového vybavení“, kde byla uložena výstroj pilotů, pracoval tu také lékař a odborné fotopracoviště.
Jak přibývalo lidí na letišti , rozrůstala se také Bechyně. Stavělo se sídliště Na Libuši, Obránců míru, Novodvorská, a na ulici Písecká. Bylo nutné zřídit nové obchody a služby, nové kino , areál sportovního stadionu a kulturní dům (slavnostně otevřený 8.5.1971). Na všech těchto stavbách se podíleli příslušníci všech útvarů v Bechyni.
V létě 1960 vznikla při 9.slp 4.vrtulníková letka a vybraní piloti byli přeškoleni na stroje Mi-1
a Mi-4. Letka zajišťovala přepravní a spojovací lety pro pozemní jednotky, převážela nemocné a raněné. Nacvičovala taky létání v noci, za ztížených povětrnostních podmínek, přistání mimo letiště, třeba i v horách, převážení břemen na laně nebo let zamořeným prostorem v plynové masce. Od roku 1961 vrtulníky z Bechyně oblétávaly a pozorovaly státní hranici se zpravodajcem z velitelství armády na palubě. Při velkých cvičeních vrtulníky vysazovaly do týlu „nepřítele“ diverzní družstva, pak jim na padácích shazovaly zásoby, měřily „zamoření“ prostoru , a zajišťovaly spojení.
Od r.1965 byl 9.slp postupně vybavován nejmodernějšími letouny MiG- 21F.
Při náročném výcviku docházelo i k mimořádným událostem, haváriím letounů, katapultování pilota, a někdy i k obětem. Během let 1958 až 1992 zahynulo při výkonu svého povolání smrtí letce 15 osob.
Život na letišti pokračoval dál. U útvaru se držela bojová pohotovost nepřetržitě u letounů i ostatní techniky. Často se vyhlašovaly poplachy. Když v létě nad koupalištěm kroužil „Delfín“ s vysunutým podvozkem, všichni věděli, že je poplach. Do třiceti minut odjížděl z Bechyně autobus na letiště, kdo ho nestihl, musel se dopravit nějak sám . V šedesáté minutě už vyjížděly z Úlů nastartované letouny. Někdy tím poplach skončil , ale často následovalo další taktické cvičení někde jinde, třeba i v zahraničí např. na Baltu nebo na Astracháni.
Další zajímavostí bylo nácvik létání z dálnice Praha-Brno u Měřína. Cvičilo se přistání i vzlet ve dne i za tmy.
Koncem roku 1978 bylo rozhodnuto obnovit akrobatickou čtyřku – skupinu „BOX II“. Tak vznikli „Vítkovci“ . Pod vedením pplk.Vítka začali nacvičovat pánové – Čuba, Kaštánek a Moczi. Vystoupení nebylo mnoho a členové skupiny díky svému pracovnímu nasazení se měnili a muselo se stále začínat znovu. Během let 1979 – 1985 se vystřídali pánové Kroupa, Griga, Bittner a Hašlar.
V 80.tých letech se natáčel v Bechyni první hraný film ze současného vojenského leteckého prostředí. Děj filmu „Pod nohama nebe“ je výsekem ze života skutečného útvaru, snaží se zachytit probíhající střídání generací pilotů a obtížnost tohoto povolání. Letecký život má totiž své neodolatelné kouzlo . Film vznikl za velkého pochopení a spolupráce herců i příslušníků všech útvarů v Bechyni. Předvedli se také Vítkovci svým vrcholným uměním a měli velkou zásluhu na vytvoření opravdu reálného prostředí.
Koncem roku 1988 navštívila bechyňské letiště mezinárodní inspekce, složená z vojenských přidělenců. Velmi kladně hodnotili náročnou ukázku vysoké techniky pilotáže, předvedenou panem Hlavničkou.
Na jaře 1989 došlo ještě k velké výměně letecké techniky a vyřazení zastaralých letounů. Některé stroje byly předány do Kbel jako exponáty muzea letectví a kosmonautiky.
Podle knihy „O létání v Bechyni“ zpracovala Eva Fišerová
